Plevele, ta veliká skupina pomlouvaných, zatracovaných a ve většině knih o zahradě opomíjených obyvatel našich zahrad, zahrádek, sadů a dvorečků. Každý zahrádkář jen nějakou nevítanou rostlinku na záhonku objeví, okamžitě se na ní vrhá, aby ji zlikvidoval, protože ujídá jeho šlechtěným květinkám, zelenině či keřům… A tak neustále škubeme, bručíme na to, jak nám hlavně po dešti plevel rychle roste, rychleji než to naše milované „bejlí“ a svádíme zdá se marný boj. Plevel je chlapík otužilý, životaschopný a normální cestou bez chemie nezničitelný.
Ale jestlipak si uvědomíme, že i on má své nezastupitelné místo v přírodě, a podíváme se na něj zblízka, než ho nekompromisně zlikvidujeme. Mnohé z vás při bližším pohledu určitě překvapí, jak je vlastně hezký. Jaké má zajímavé listy, roztomilé květy, zářivé barvy…
Květy jsou většinou daleko menší než u našich zahradních krásek, ale mnohdy zůstane člověku rozum stát, jak jsou dokonalé. Zadívali jste se někdy na oranžové hvězdičky drchničky nebo dokonalé bílé kvítky toho proklínaného ptačince žabince? Žlutá sluníčka smetánky lékařské zná každý, ale všiml si někdo pampelišky podzimní, nepozastavili jste se nad skvělou stavbou a vybarvením květů čistce lesního, pomněnky , plicníku, hadince a co bodláky a pcháče !
A to ještě nemluvím o tom, že spousta těch našich plevelíčků je léčivých. Kopřiva, podběl, smetánka, vlaštovičník, řebříček, jitrocel, ale i lopuch. A při té naší likvidační činnosti jsem se dopracovali k tomu, že málokteré dítě v životě vidělo na mezi krásné růžové kvítky koukolu, modré střapaté hlavičky chrpy nebo legrační kvítky kozí brady luční . Na polích přežily jen vlčí máky, lebeda a pcháče.
Nemám v úmyslu vás přemlouvat, abychom na zahrádkách plevelům vyklidili pole. To v žádném případě. Zaplevelené záhonky nejsou nic krásného a plevel svojí vitalitou ohrožuje kulturní rostliny. Jen bych byla ráda, abychom se začali rozhlížet víc kolem sebe a uvědomili si, že každá rostlinka, i ta nejnepotřebnější z našeho hlediska, může stát za to, abychom si ji prohlédli a potěšili se její krásou, než skončí svůj život v zahradním odpadu. A také abychom mysleli na skutečnost , že je součástí přírody, kterou si léta ničíme, ale bez které nemůžeme ani my žít.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 7x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 13.07.2011 • Upraveno: 13.07.2011 • Přečteno: 40x
Schválili: Rexik 20.10.13 • Rex 20.10.13
Žádné související články |
03.07.2010 | Jak na slimáky | 1441x | |
01.02.2010 | Drtiče a štěpkovače zahradního odpadu | 1008x | |
12.11.2020 | 10 tipů, jak přežít stěhování pro dům i zahradu | 2x | |
19.05.2022 | Závěsný odkapávač na nádobí – užitečný gadget | 6x | |
24.02.2010 | Rybníček, koupaliště, oáza pro zvířátka | 837x | |
16.12.2011 | Znáte historické růže ? | 30x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
08.03.2021 | Až pokvete zlatice, nůžky do ruky.... | 7x | |
05.03.2021 | Růže u cesty.... | 7x | |
16.12.2011 | Znáte historické růže ? | 30x | |
05.06.2011 | Hurááá, ať žijí výprodeje ! | 62x | |
05.06.2011 | Návrat ke kořenům ? | 38x | |
23.05.2011 | Není máta jako máta | 74x | |
22.05.2011 | Na co mě přivedl bratr Cadfael | 66x | |
06.05.2011 | Růže, růže růžová / ale i jiná........../ | 116x | |
06.05.2011 | Tajemství rosného bodu | 83x | |
06.05.2011 | Jak jsem si zasela svoje první semínko | 98x |