Latinský název: | Epiphyllum hybridum |
Český název: | Fylokaktus,listovýkaktus |
Čeleď: | Kaktusy |
Rubrika: | Skalničky |
Světelné nároky: | Polostín až plné světlo |
Náročnost: | Nízká |
Forma: | Trsovitá |
Typ: | Polokeř |
Rozšíření: | Jižní Amerika |
Dostupnost: | Běžná |
Zrnitost substrátu: | Polopísčitý až hlinitý |
Rozmnožování: | řízkováním • semeny • odnožemi • |
Substrat: | Běžný substrát pro pokojové rostliny s příměsí písku a rašeliny. |
Rozmnožování: | snadné, většinou vegetativní |
Pěstování: | Většinu roku na světlém místě, při stejnoměrné teplotě okolo 20 stupňů. Chce dostatek světla hlavně v době květu. Od května do září můžeme rostlinu dát ven za okna, na balkon nebo v létě pod stromy na zahradu, kde má dostatek světla a vzduchu. V zimě může teplota klesnout i kolem 10 stupňů, rostlina odpočívá. Musí mít však opět světlé místo. Když lehce omezíme zálivku, na jaře nasadí bohatě poupat. Není však podmínkou. V teplé místnosti jen omezíme na podzim zálivku. V létě potřebuje dostatek vody, v době květu se může i přihnojit. |
Charakteristika: | Vcelku nenáročná pokojová rostlina, která potěší i květem. Nebuďte však zklamaní, když hned nepokvete. Vydrží to i několik let, ale potom vás mile překvapí. |
Škůdci: | Při velkém suchu se občas objeví puklice. |
Botanický popis: | Patří do čeledi Cactaceae, i když kaktus připomíná jen vzdáleně. "Listy" jsou ve skutečnosti zploštělé stonky. |
Zajímavosti: | Pozor - neplést s rodem Epiphyllopsis, kterému se lidově říká velikonoční kaktus a mnozí lidé si ho pletou s vánočním kaktusem/ Zygocactus/. Někteří zástupci rodu Epiphyllum mají v přírodě větve široké i 25 cm. V kultuře se ale setkáváme většinou pouze s četnými kříženci příbuzných rodů Nopalxochia, Heliocereus, Selenicereus i Aporocactus |
Barva květu: | Od bílé přes růžovou k tmavě růžové, objevuje se i lososová. |
Barva listů: | Tmavě zelené, mladé "listy" světlezelené. |
Upravil: | quendery |