Moniliniová hniloba chystá nákazu jablek a hrušek už od podzimu

19. 1. 2020

Onemocnění se projevuje nejprve nahnědlými skvrnami, které postupují z povrchu plodu dovnitř dužniny, postupně se rozšiřují a napadají celý plod.

Nejde o nic nového, původcem choroby je houba Monilinia fructigena, známá v Evropě už od roku 1887.

Na povrchu napadeného plodu se vytvářejí krémově bělavé, později hnědavé konidiofory s konidiemi v typických soustředných kruzích.

Jablko napadené infekční hnilobou

Typické příznaky moniliniové hniloby; foto J. Kropáč

Hniloba plodů se vyskytuje během vegetace i na skladovaných plodech – nejčastěji jako černá hniloba.

  • Slupka skladovaných napadených plodů je černá, kožovitá a lesklá, kupky konidií se na nich vytvářejí jen ojediněle.

Jak dochází k infekci

Na začátku příštího léta se vytvoří na jednom mumifikovaném plodu až 4 miliony konidií, které se za příznivých podmínek snadno rozšiřuji na velké vzdálenosti větrem i přičiněním hmyzu a ptactva.

Konidie – zdroj primární infekce – se uvolňují z vyschlých a mumifikovaných plodů napadených v předchozím roce, které zůstaly viset na větvích stromů nebo ležet v zahradě.

Jablka a další plody jádrovin jsou infikovány jen v místech mechanicky poškozených hmyzem, strupovitostí, krupobitím, korkovatěním nebo fyziologickým praskáním plodů.

Mumifikovaný zdroj infekce moniliniové hniloby

Zdrojem infekce jsou shnilá jablka, i když vyschnou a zůstanou na stromě nebo pod ním; foto Shutterstock

  • Plody se zdravou a nepoškozenou slupkou nemohou být moniliniovou hnilobou napadeny.

Proč je ochrana proti hnilobě obtížná

Rozšíření infekce moniliniové hniloby ovlivňuje i množství housenek v sezoně. Pro většinu zahrádkářů je však obtížné aplikovat insekticidní ochranu jádrovin například při vyšším výskytu obaleče jablečného (Cydia pomonella). Jeho larvy poškozují plody nejčastěji, ale nejsou samy.

Larva obaleče jablečného v jablku

Larva obaleče jablečného (Cydia pomonella) neboli červ v jablku; foto Shutterstock

Vedle obalečů šíří chorobu i jiné druhy hmyzu: Nejenže na svém těle přenášejí výtrusy, ale především vosy, mravenci a různí nosatci nakusují zrající plody, které pak rychle podléhají zkáze.

  • Moniliniová hniloba patří k nejzávažnějším chorobám jádrového ovoce zejména ve vlhkých a srážkově nadnormálních letech, kdy se ochuravění šíří nejvíc a může způsobit až tříčtvrtinové ztráty sklizně.
  • Moniliniová hniloba plodů více poškozuje stromy neprořezávané, s přehoustlou korunou, které jsou špatně živeny a neošetřovány.
  • Dodatečné fungicidní zákroky proti šířící se moniliniové hnilobě nemají zásadní vliv. Podobně ani použití fungicidních přípravků v době vegetačního klidu nezabrání epidemickému rozšíření během vegetace.

Prevence

Mezi opatření, která brání šíření moniliózy, patří:

Likvidace zdrojů infekce by byla velmi účinná, kdyby se prováděla hromadně a pečlivě ve velkých oblastech.

  1. Likvidace zdrojů infekce, především mechanický sběr mumifikovaných plodů – mumií, které zůstávají viset přes zimu na stromě.
  2. Sběr napadených plodů během vegetace a to ze země i ze stromu.
  3. Omezení poškození plodů hmyzem. Vedle opatření, jakým je například lepový pás na kmeni, který omezí přístup mravenců do koruny, se může projevit i přítomnost hmyzožravých druhů ptactva.
  4. Opatření proti strupovitosti jádrovin pomáhá i proti moniliniové hnilobě.
Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

mám s tím potíže,čekám,že někdo poradí,děkuji předem

Pane rybáři, s čím máte potíže, s čím chcete poradit? Vždyť v článku je jasně psáno, co máte dělat.

Nepomohlo by nějaké hnojivo, např. vápnění, struska apod.
Moniliniovou hnilobou musí být napaden i vlastní strom.
Stanoviště jabloní je na dost kvalitní půdě.

Neznaje poměry, mohu napsat, že určité formy dodávaného vápníku mohou přispět k vyčištění prostoru pod stromy od části spor. Jenže vápno, které bude hasit, nebo dohašovat pod stromem všude použít nemůžete. Také není toto opatření vhodné pro všechny půdy a stanoviště. Pojem dost kvalitní půda je poměrně neurčitý… Nezávisle na tom co je v článku:
I když vyčistíte použitím třeba měďnatých přípravků strom i prostor pod ním od mnoha původců chorob, omezíte monilinii:

  1. spóry jsou v zapomenutých plodech na Vaší zahradě
  2. spóry jsou všude v okolním prostředí, zapomenuté soudedy nebo v přírodě
  3. choroba napadne dřevo, ale je to vidět, ta část se dá odstranit
  4. ze suchých větviček – napadeného dřeva nová, intenzivně se sporami šířící infekce – nevznikne.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

23. 4. 2024

Zelenina, bylinky a koření v dubnových výsevech a výsadbách

Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.

zobrazit další rady a tipy
4
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x