https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jemne-strizene-travniky-jsou-neekonomicke-i-neekologicke?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jemně střižené trávníky jsou neekonomické i neekologické

14.6.2019 01:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stali jsme se obětí nesmyslného trendu golfových trávníků a máme panickou hrůzu z jakékoliv kvetoucí rostliny, která je považována za alergenní plevel.
Stali jsme se obětí nesmyslného trendu golfových trávníků a máme panickou hrůzu z jakékoliv kvetoucí rostliny, která je považována za alergenní plevel.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Křenek
V době klimatických změn a narušené přírody je třeba změnit i přístup k údržbě pozemků. Otázka kosení a údržby pozemků je závislá především na tom, k jakému účelu pozemek využíváme. Údržba různých travnatých ploch je na druhou stranu celá věda. Rozdílným způsobem budeme kosit louku, jinak budeme udržovat zahradu a jinak veřejné prostranství. Na stejnou plochu veřejného prostranství bude mít jiný pohled zahradní architekt, zahradnická firma, řadový občan a přírodovědec či ekologicky smýšlející člověk. Nejde jen o to, aby byl trávník pěkný, na což může mít každý jiný názor, ale aby plnil i další pro nás nezanedbatelné funkce a nestálo to zbytečné prostředky.
reklama

 

Biologická poušť

Dnešní společnost byla pohlcena moderním trendem krátce střižených zelených trávníků, které spíše připomínají betonovou plochu natřenou na zeleno než trávník. Takové trávníky dnes najdeme na většině zahrad a samozřejmě lidé nezřídka chtějí, aby takto vypadala i veřejná prostranství. Na krátko střižený trávník je biologická poušť. Např. včely a jiný hmyz létá na kvetoucí řepková pole ošetřená postřiky, místo toho, aby sbíraly nektar z našich zahrad. V dnešní přeudržované a chemií zkoušené krajině má hmyz nedostatek kvetoucích rostlin a velmi rychle ubývá.

České Budějovice následují nový trend v péči o městskou zeleň a u některých městských trávníků snižují počet sečí. Krásně rozkvetlý trávník si mohou zájemci prohlédnout např. poblíž Výstaviště.
České Budějovice následují nový trend v péči o městskou zeleň a u některých městských trávníků snižují počet sečí. Krásně rozkvetlý trávník si mohou zájemci prohlédnout např. poblíž Výstaviště.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Neekologické i neekonomické golfové trávníky

Dostali jsme se se do nesmyslného cyklu. Často kosíme trávu, aby byla nízká a spotřebováváme energii a energie stojí peníze. K tomu ještě vynakládáme vlastní čas a ještě k tomu děláme sekačkami hluk obtěžující okolí. Protože nízko střižený trávník rychle vysychá, musí se často zalévat a ne zřídka k tomu lidé využívají vodu z veřejného vodovodu, kterou se tak nesmyslně plýtvá, přitom stále více se potýkáme se suchem. Protože zalévaný trávník rychleji roste, musí se zase často kosit. Udržovat celou zahradu střiženou na centimetr, když z ní pravidelně využíváme jen část, je neekonomické i neekologické. Stojí to čas, peníze, energii, vodní zdroje, likviduje se prostředí pro motýly i další hmyz, včetně včel a snižujeme další funkce trávníku. Výsledkem našeho snažení je jen mrtvá zelená plocha, která polyká peníze, čas, energii a má jen omezené funkce.

Nízký trávník zadrží málo vody

S pravidelným odklízením posečené hmoty dochází ke ztrátám živin i schopnosti půdy zadržovat vodu. Humus vzniklý rozkladem těl rostlin i živočichů a vlivem činnosti půdních živočichů váže velké množství vody. 1 kg kvalitního humusu dokáže vázat až 3 litry vody. Když trávu neustále odstraňujeme, znemožňujeme tvorbu humusu a návrat živin do půdy. Ztrátu živin pak mnohdy nahrazují umělá hnojiva, která prosakují půdou nebo jsou splavena po povrchu a dostávají se do vod. Někde se alespoň posečená hmota mulčuje. Vyšší trávník lépe zachytává rosu, a pokud neprší, tak je ranní rosa sice malým, ale dobrým a pravidelným zdrojem vláhy. Část vody steče po listech a lodyhách k půdě a kořenům. Čím je tráva kratší, tím méně rosy se na ní zachytí a tím rychleji vysychá.

Klimatická funkce trávníků

Rostliny kromě toho, že zachytávají vodu, ji také odpařují. Čím větší je účinná plocha listů, tím více vody odpaří. V prostoru trávníku pak vzniká vlhké mikroklima, které snižuje další výpar z půdy. Vyšší trávník lépe vyrovnává teplotní rozdíly v obcích a městech. Na výpar jednoho litru vody odpařeného trávníkem se spotřebuje 0,7 kWh sluneční energie, a to vede k ochlazení okolí, což oceníme hlavně za letních veder. Zatímco vyšší travní porost, zachytává prach z ovzduší, který je hlavní příčinou alergií, nízko střižený trávník má takovou schopnost značně omezenou.

Kravál ze sekaček

Všudypřítomný hluk především z dopravy, který plíživě škodí našemu zdraví, ještě umocňujeme častým hukotem ze sekaček. Taková klidná sobota v obci se mnohdy změní v hučící úl sekaček. Čím je travní porost nižší, tím pohlcuje méně hluku, ale za to ho vyrobíme opakovaným sekáním. Místo toho, abychom unikli z rušného a zaprášeného města na klidný venkov, posloucháme hlavně o víkendech hučící a někde i zapáchající sekačky. Pak je třeba nějak naložit s posečenou hmotou a to zase stojí prostředky, pomineme-li to, že někteří neváhají k „odložení“ svého posečeného materiálu využít jakoukoliv příkopu či potok, jen aby měli na zahradě čisto.

Nechte ji odpočívat.
Nechte ji odpočívat.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | PIVISO / Flickr

Panická hrůza z plevelů

Stali jsme se obětí nesmyslného trendu golfových trávníků a máme panickou hrůzu z jakékoliv kvetoucí rostliny, která je považována za alergenní plevel. Přehnané jsou také obavy z klíšťat, která stejně častým kosením úplně nevyženeme, jen jich je o v takových trávnicích o něco míň. Alergie je civilizační choroba moderní doby a její příčinu hledejme ve špatném životním stylu a znečištěném životním prostředí. Při tom se nyní potýkáme s obrovským úbytkem rostlin, hmyzu a dalších živočichů a celkovým kolapsem ekosystémů, což už nyní začíná mít fatální následky i pro celou naší společnost.

Pozitivní příklady najdeme i u nás

Naši předkové, kteří kdysi obdělávali pozemky, na nichž stojí naše domy se zahradami a veřejnými prostranstvími, by asi nad současným způsobem údržby krajiny a travnatých ploch nevěřícně kroutili hlavou. Naštěstí se objevují jiné trendy jako je projekt Českého svazu ochránců přírody – Živá zahrada, jehož cílem je propojit člověka s přírodou a vytvořit nejen krásnou, ale i živou zahradu. Jsou dnes lidé, kteří místo krátce střiženého trávníku pěstují vlastní zeleninu, chovají drobné domácí zvířectvo nebo mají na zahradě pestrou květnatou louku. Na jaře jim vykvetou sněženky, petrklíče, v létě krásně rozkvete celá paleta rostlin, z nichž mnohé patří mezi léčivé a na podzim se objeví třeba světlíky lékařské, pampelišky podzimní. Pozitivní příklady se dají najít i na veřejných prostranstvích především v zahraničí, ale už i u nás, kdy obce zakládají květnaté louky.

Zvažme tedy jestli opravdu musíme každou chvíli kosit i několika arovou zahradu na centimetr, protože to tak má soused nebo bude pro nás lepší intenzivně udržovat jen tu část, kterou často využíváme a část bude jen obyčejný trávník, kterému dovolíme, aby na něm vykvetla léčivá pampeliška, modrý zvonek, bílá sedmikráska či i ta nenáviděná kopřiva s úžasnými léčivými vlastnostmi. A nechtějme, aby veřejná prostranství byla jen zelený beton. Určitě se nám to vyplatí. Na toto téma vznikla velmi trefná anekdota. Do vyhledávače si stačí zadat "Jednoho dnes se Bůh zeptal sv. Františka" a můžeme se na toto téma i pobavit.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Křenek Daniel
Daniel Křenek
Autor pracuje na oddělení životního prostředí MÚ v Českém Těšíně. Zabývá se výzkumem a ochranou volně žijících živočichů a rostlin.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2019 08:10
Bude potřeba ještě hodně takových článků, než se občánkovi dostane jeho význam pod kůži. Většina lidí se breberek štítí, ale bude i nemálo těch, kteří metr dva od plotu nechají louku růst a žít svým životem. Děti tak budou poznávat včely, čmeláky a motýly in natura, ne jen z knížek.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

14.6.2019 10:09
Já si sekám zahradu z části, třeba okolo do kola, uvnitř různě tak, abych se dostal mezi stromy na šňůry na prádlo. Ostatní nechám růst svým životem. Ne jednou jsem stál a koukal na tu neposekau trávu co je tam za skvosty.....Proč vlastně sekat celou zahradu, je to zbytečné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2019 10:19 Reaguje na Vilda Smakal
Člověk všude vidí nějaké škůdce, ale že sám přírodě nejvíce škodí, to si nepřipouští ani náhodou. Slovo zbytečné vystihuje podstatu problému nedostatečně. Je to nerozumné, neekologické a škodlivé! Kdyby se jednalo o zbožštělé vlky, už by tu byla smršť reakcí:-)) Jak vidno, hmyzu je dostatek a panelákové ochránce toto téma nemůže vzrušit... Čiňte tak nadále, obsekávejte, a naučte to sousedy!
Odpovědět
FH

František Horák

14.6.2019 14:25
Hmm. V některých městech nový trend péče o městskou zeleň dotáhli až k absolutní dokonalosti - od začátku letošního roku ještě ani 1x nesekli. A to máme již polovinu června ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.6.2019 15:01 Reaguje na František Horák
Bych se nedivil po loňských zkušenostech, že si to přijedou posekat chovatelé. Balík sena stál majlant, 3-4x víc jak normálně, tak si "obyčejné" trávy začnou lidi aspoň vážit. Kdysi pracovníka městské zeleně vyhodili z práce, že si posekanou trávu nahrabal do pytle a odvezl domů. To neměl v popisu práce a tím nepřiměřeně se obohatil (takoví jsme my Češi). Tento termín je už hraniční, na mulčování už to bude tuhé. Ale pro koně to stačí posíct někdy v červenci.
Odpovědět
MS

Milan Slatinský

14.6.2019 17:48
Vážený pane Křenku!
Je mi jasné, že za podpory dnešního vzdělávání mladých lidí k většinové mentální zaostalosti či občanů s vymytými mozky, se viditelně nestydíte napsat takovéto nesmysly. Vy až jednou přijdete do přírody a budete mít otevřené oči, asi se z toho zblázníte.
Živá příroda je mnohem složitější, než se dnes učí, bohužel, na školách. Ocitáme se mezi lidmi, kteří zprostředkovávají nepravdivou realitu světa, které nerozumí, ale o to s větší houževnatostí a zaujetím ostatní intenzivně učí. Nacházejí přitom mnoho posluchačů - podporovatelů do Nebe volajících absurdit, kteří je přejímají z důvodu nedostatečné vlastní osobní duševní vyspělosti. Kdyby starší generace naších předků vstali z hrobu, věřte, že za takovýto publikovaný článek, měli by vás všichni za blázna a dost možná, že by se o vás i psychiatři zajímali, aby zjistili, jak dalece jste nebezpečný.
Vás asi nepřesvědčím, ale vaším podporovatelům a chlebodárcům bych chtěl sdělit, že základním poznáním člověka s dnešní průměrnou lidskostí je schopnost lidského cítění a vnímání krásy. Člověk ji potřebuje nutně ke svému životu, stejně jako čistý vzduch a svěží zdravou pramenitou vodu. Pokud člověk dospěje k osobní duševní vyspělosti, pomoci níž to dokáže, uvědomí si potřebu krásných zážitků, byť i ze všedního denního vnímání, které pro nás nejsou nijak výjimečné. Teprve ztrátou krásného prostředí si člověk vyspělý uvědomí, jak moc mu krása chybí. To nejdůležitější v člověku je totiž představa a osobní duševní vyspělost, která v jeho duši představuje základ jeho nejpevnějších přesvědčení víry, tj. toho, čemu absolutně věří. Lidé s nedostatečnou vyspělostí jsou tudíž odkázání na představách jiných zprostředkovatelských subjektů, na níž se stávají závislí. Představu nelze nahradit žádnými slovy. Jazyk, kterým myslíme a dorozumíváme se ve svém okolí, je pouze druhořadým výrazovým prostředkem. Jazyky s nimiž se rodíme a bez níž bychom nemohli žít, jsou tudíž jazyk obrazový a jazyk pocitový. Nejdůležitějším výrazovým prostředkem je pro člověka představa. Poznáním již dávno významní myslitelé přišli na to, že člověk potřebuje uspokojovat své potřeby vyvíjející se k dokonalosti přirozeného obrazu, který nám permanentně sděluje živá příroda, jenž po celou existenci lidstva trpělivě čeká až správně věci pochopíme. Díky poznávání přírody vlastními zážitky se učíme myslet a racionálně uvažovat s potřebnou přirozenou logikou. Člověk, který se k informacím dostává pouze zprostředkovaně je nakonec i tak pomýleny jako vy, příteli.

Odpovědět
Anyr

Anyr

14.6.2019 20:33 Reaguje na Milan Slatinský
Já asi nechápu, co tím chtěl básník říci. Nějak stručně, organizovaně, jedním souvětím, by to nešlo? :D
Já to pochopil totiž tak, že jsi buď nepochopil text, a nebo že obhajuješ umělohmotné zahrady, kde se hrdě tyčí túje, mulčovací kůra a anglický trávník, v nejlepším případě ještě pár pokroucených zakrslých kultivarů znetvořených dřevin, a nazýváš to krásou.
V prvním případě jasné, nic se neděje, a pokud jsi to myslel tak, co jsme psal jako druhé, tě vezmi čert, protože lidi jako ty ničí svět.

Jako zástupce obyvatel venkova, konkrétně mého milovaného Podkrkonoší, musím říct, že neznám nic nádhernějšího než vzrostlé louky, pestré lesy, staré prababičkovské zahrady a spousty fauny a flóry v tom všem.
Umělohmotné zahrady nám tu ale, pravda, zavíději hlavně chataři z Prahy - nic proti pražské redakci ekolistu, bráchové. :D
Odpovědět
ad

14.6.2019 21:42 Reaguje na Milan Slatinský
příště zkuste jednoduše a věcně argumentovat, místo toho abyste tu sáhodlouze a drze/nevychovaně posuzoval autora článku
Odpovědět
Nikola Baštová

Nikola Baštová

14.6.2019 21:24
Autor má pravdu v tom, o čem článek je - sečení zahrad. Až tento trend přijde k nám, budu ráda že se nebudu muset stydět za zarostlou zahradu a nebudu muset tak často sekat jen aby ostatní nekoukali na můj pozemek jako na zanedbaný ale jako na ekologický. Občas nemám čas a tráva hodně zaroste, jenže v ní je i hodně bodláků a kopřiv. Kopřivy obhajuje tím, že mají léčivé účinky, ale pálit se o ní pokaždé když jdete do kůlny vás jednou tak vytočí, že z kůlny tu sekačku vytáhnete. To samé hmyz, pro většinu z nás je prostě otravný, když máte den volna, chcete se opalovat a ten otravný hmyz na vás ze všech stran sedá. Přiznávám že kromě motýlů mi vadí všechen hmyz, létá hlavně ve stínu - takže stromy jdou taky pryč. S jeho názorem o alergii nesouhlasím, protože je to ekolog a je znát, že o alergiích moc neví. Alergie jsou různé, lidé také a když lékař řekne, že máte alergii na pyl, komu budete věřit? Lékaři nebo ekologovi, který napsal, že vlastně nemáte alergii na pyl, ale na prach, který se tvoří víc, protože na zahradě nemáte trávu aby prach zachytila. Souhlasím s udržováním, nebo spíš neudržováním veřejných prostor a využitím peněz města na jiné účely. Jen podotýkám že by to chtělo si článek před publikací přečíst. Objevilo se tam pár písmenek navíc, slohových chyb, ale nikdo nejsme dokonalý, úmysl byl dobrý. Ještě mě napadá, že kdyby mi někdo půjčil na víkend pár ovcí, nemusela bych sekat a měla hnojivo tam kde ho chci bez práce.
Odpovědět
Anyr

Anyr

15.6.2019 00:51 Reaguje na Nikola Baštová
Jenže kopřiva je především živná rostlina pro velké množství hmyzu, zvláště motýlů, když tedy přejdeme její hojivé a očistné účinky na organismus. :)

Opalování je silně nezdravé a taktéž městské. :)

Alergie je způsobená především právě neekologickým chováním lidstva. Nevyřešíte to tím, že posekáte zahradu - pyl přiletí z kilometrových vzdáleností tak či tak. Navíc se hrozím doby, kdy budou alergici na květy ovocných stromů, pokud tedy už nejsou. :D

Stručně, člověk si pod sebou nemá podřezávat větev, která ho udržuje naživu, ale minimálně by měl hledat kompromis.
To jest alespoň kus zahrady prostě sekat maximálně dvakrát do roka a přežít mouchu při opalování, když už si mocí mermo tu kůži musí ničit. :)
A nebo ještě lépe, tihle "sobečtí problematici" ať bydlí v bytech ve městech a bude to v pohodě. :D
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.6.2019 07:38
A nebylo by lepší, kdyby si to každý začal dělat tak nějak po svém? Celý život žiju na vesnici, zastávám tentýž názor, že tůje, bonsaje a podobné rostliny prostě na tu vesnici nepatří, sám mám okolo baráku kaliny, zimostrázy, ptačí zoby, zelený plot, ale jedním dechem dodávám, že tam taky chci mít určité kulturní prostředí.Ne louku, kterou se budu brodit-těch máme jinde dost-ale normální, ne fanaticky, ale normálně udržovaný trávník a s klidem si ho za sezonu 5-6x poseču, samozřejmě na přiměřenou velikost. Vytrvalý plevel, jako jsou popence, mochny, pampelišky v něm nechávám a jde to taky.A voda pod takto udržovaným trávníkem nijak neubývá a samozřejmě ho nijak nezavlažuju, v srpnu ho slunnce trochu vypálí, ale zářijový déšť ho rychle srovná. Pro případné rejpaly- pokud se pokosí louka na seno a přijdou vedra a sucho, je to stejné na té louce i na sekaném trávníku- ta louka také neobrůstá, otava buď není žádná nebo jen malá,a vysychá to úplně stejně.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

15.6.2019 18:04 Reaguje na pavel peregrin
Přesně tak. Každý po svém. Přeju všem milovníkům upravené zahrady, kde si vykáceli staré vzrostlé stromy, příjemný pobyt na vyprahlé ploše bez stínu - na golfovém trávníku, mezi zasazenými tůjemi a mini japonskými javory a plochami vysypanými oblým štěrkem. Ještě škumpy tam bývají - paráda - na venkovské zahradě jako pěst na oko. U nás je přece tolik místních druhů, které můžou složit jako zelená stěna, tisem počínaje, přes habr a ptačí zob. Neustálý hluk sekaček na venkově bývá opravdu nesnesitelný, proti tomu mám na kraji velkoměsta s příměstkými lesy božský klid. Bohužel ale ani naši radní doposud nepochopili, kolik peněz by se ušetřilo a dál vyrábějí ze sídlištních trávníků hnědožluté pustiny s 1cm vysokým strništěm. Držím palce městům, kde už to dělají jinak.
Odpovědět
HS

Honza Slatdek

16.6.2019 17:24
já kosení trávy omezuji už dávno.Zaprvé nemám jí kam dávat a zadruhé jsem líný.A tak každé návštěvě tvrdím že mám eko-zahradu.
Odpovědět
DK

Daniel Křenek

20.6.2019 11:49
Děkuji všem diskutujícím za komentáře. Tento článek neměl v žádném případě nabádat lidi, aby se přestali starat o zahrady. Nikde nepíšu o tom, že je třeba upustit od kosení, ale je třeba také k tomu přistupovat s rozumem. Cílem totho příspěvku bylo dát čtenářům podnět k zamyšlení jestli opravdu musí kosit celou zahradu na golfový trávník, jak je dnes "IN". V žádném případě netvrdím, že zarostená zahrada je ekologická. Zahrada má především přinášet radost a užitek svému majiteli a podle toho si jí bude udržovat, ale určitě ne proto, že to má tákto udržované soused, který na něj bude křičet, že mu na zahradě kvete pampeliška. Nevidím však důvod, proč by na zahradě nebo aspoň na její části nemohly vykvést květiny a trávu pokosit až po tom co odkvetou. Jestli je někdo alegik na trávy, tak si logicky nenechá trávy na vlastní zahradě vykvést.
Zkuste pouvažovat třeba nad tím, kdo trend podporuje. Třeba kolik by se prodalo sekaček a protočilo peněž s tím spojených kdyby lidé kosili zahrady méně často.
Odpovědět
DK

Daniel Křenek

20.6.2019 13:18
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.6.2019 14:43 Reaguje na Daniel Křenek
Takto to chápu též.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist