Jak se tvoří přírodní zahrada pokračování.

Lesní společenstvo v zahradě, tedy ne jezírko na stříhaném trávníku se sezením pod plastovým šapitó. Jen koukněte na jarní rašení buků a červeného javoru se žlutým květenstvím, jak vynikají na pozadí borovic a smrků. Jen tisovec ještě čeká. Aby ta jednotlivá společenstva bučiny, smrčiny a boru příliš nestínila jezírku, je pro ně určen západní a severní břeh.

Do bučiny se chodí prožívat vegetační aspekty. V březnu otevírají kalendář sněženky, čemeřice, sasanky, jaterníky a dymnivky. Tento časný jarní aspekt má dějiště ještě pod nenarašeným skeletem buků, provoněné rozkvetlými lýkovci. Pozdně jarní aspekt přichází až s rašením buků  na samém konci dubna. Postupně ho otevírají mařinka vonná se střevíčníkem pantoflíčkem s hrachorem jarním i všemi třemi druhy kokoříků.

Když kvete česnek medvědí, patří celý háj jemu.

Vrstva loňského listí zdobená hrozny červených bobulí Árónů, tak se v srpnu představuje interiér bučiny. Je tu cítit houbovou vůni z dobře se rozkládajícího listí ve vynikající humus pro hájní podrost, ze kterého je nyní vidět jen zeleň čemeřic, kokoříků a kapradin. Proto lépe než zjara vynikají šedé a podsadité kmeny buků tak hladké, že si je musíme pohladit i poplácat.

A když vykvete brambořík, tak příjemnou vůní připomene, že už mají jít děti do školy.

Zahradní bučinu náramně obohatí cizokrajné hájovky rodů Cimicifuga,

Mertensia a Trillium,

Ve spárách přistíněných skalek prospívá Haberlea rhodopensis

a Ramonda pyrenaica.

Ještě jeden typ, pro který sice nemám obrázek, ale do bučiny patří. Je to náš tis červený. V zahradních centrech existuje v různých kultivarech habitu i barvy jehlic a kdo použije jeho temně zelený keř pro vyčlenění určité partie jako optickou překážku a kontrastní pozadí pro kvetoucí rostliny nebo světle zelené kapradiny, pozná jeho nezastupitelnost.

Je však třeba, sice s rozmyslem, ale co nejdříve stromy vysadit, abychom si stihli takhle vybarvit podzim svého života.